Světelné znečištění
Příklady
Cílem není zhasnout a žít ve městech jen za svitu Měsíce.
Naopak. Veřejné osvětlení je důležitou součástí veřejného prostoru.
Cílem je svítit s rozumem. Tehdy, kdy je to potřeba a tam, kde je to potřeba.
A to všechno tak, abychom neplýtvali s energií a neohrožovali zdraví lidí nebo přírody kolem nás.
Komu škodí?
LIDEM
Přebytek světla a špatné svícení v noci narušuje přirozené cykly v lidském těle (cirkadiánní rytmus) a má negativní vliv na produkci mnoha látek v těle a na schopnost lidského těla se bránit a opravovat.
Světlo během spánku způsobuje nespavost (problémy s usínáním, buzení během noci), zvýšenou nemocnost kvůli oslabení imunitního systému a další. Je také prokazatelně spojeno s vyšším výskytem některých druhů rakoviny.
ZVÍŘATŮM
Mnoho druhů zvířat je v průběhu svého života vázáno na přirozeně světlejší noci vlivem střídání cyklů Měsíce. Nevhodným umělým světlem a jeho přemírou však tento cyklus narušujeme. I díky tomu tak v posledních 27 letech zmizelo z přírody 75 % létajícího hmyzu, který je potravou pro další živočichy.
ROSTLINÁM
Stejně jako člověk i rostliny potřebují noc, kdy mohou odpočívat a regenerovat. Podle světla také řídí svůj vegetační cyklus, který může nevhodné a/nebo přebytečné osvětlení prodloužit až do zimních měsíců, což nezřídka končí vážným poškozením rostliny vlivem mrazů.
ROZPOČTŮM
Světlo, které svítí zbytečně také zbytečně platíme. My všichni. Nebylo by lepší tyto peníze vynaložit na smysluplnější účely?
ASTRONOMŮM
Vadí také nám astronomům a všem, kteří chtějí vidět noční oblohu. Přebytečné světlo se totiž na prachu a vlhkosti v atmosféře rozptýlí, a my tak vidíme mnohem méně.
BEZPEČNOSTI
Příliš mnoho světla snižuje bezpečnost. Nepříznivým efektem je například oslnění řidičů nebo chodců, což může vést třeba k dopravním nehodám.
Častým argumentem je, že silně svítící veřejné osvětlení je nutné pro zvýšenou bezpečnost občanů na ulicích. Jedná se však o mýtus, který zatím nepodporuje žádná vědecká studie – ty dokládají spíše opačný trend.
Tlumení a vypínání veřejného osvětlení
Častým mýtem je tvrzení, že snižování intenzity nebo dokonce vypínání veřejného osvětlení vede k růstu kriminality. I přes nespočet studií vypracovávaných na toto téma však zatím žádná nedokázala podat výsledky, které by toto tvrzení podporovaly.
Zajímavou je pak britská studie z jara roku 2022, která zkoumala vliv stmívání a vypínání veřejného osvětlení na zločinnost. Studie probíhala v letech 2004-2013 v oblastech Oxfordshire, Reading a West Berkshire.
Výzkumníci zjistili, že vypínání nebo tlumení veřejného osvětlení mělo nulový efekt na počet vloupání nebo přepadení. V ulicích, kde se veřejné osvětlení od 0:00 do 5:00 zcela vypínalo, došlo k poklesu vloupání a krádeží aut na polovinu. Ve stejném období počet vloupání do aut v okolních ulicích mírně vzrostl. Tlumení osvětlení mělo podobný, nicméně méně výrazný účinek.
Autoři studie uvádějí, že nejpravděpodobnějším důvodem pro snížení kriminality je skutečnost, že i zloději potřebují na vykrádání aut vidět. Obávají se tedy, že na ulicích, kde se nesvítí nebo svítí méně, si budou muset svítit baterkou, čímž se ale současně stanou mnohem nápadnějšími.
Osvětlování přechodů pro chodce
Dodatečné osvětlování přechodů pro chodce je při řešení světelného znečištění často zmiňovaným a velmi kontroverzním tématem. Často i samotná policie propaguje tento krok a tvrdí, že zásadním způsobem zvyšuje bezpečnost.
Problémem je, že pokud je přechod přesvětlený, může řidiče naopak přebytek světla oslnit a může tak přehlédnout nebezpečí nacházející se bezprostředně za přechodem v místě mimo dodatečné osvětlení. Právě na tuto problematiku ukazuje studie ČVUT v Praze z roku 2023.
A jak jsou na tom statistiky nehodovosti?
Dle (veřejně dostupných) statistik Policie České republiky evidovala za rok 2022 celkem 98 460 dopravních nehod, z toho 2,9 % (tedy 2855) bylo s chodci. Z tohoto počtu se pouze 278 (tedy 0,28 %) stalo v noci na přechodech pro chodce.
Z tohoto čísla se však pouhé 4 nehody (tedy 0,14 % nehod s chodci, resp. 0,004 % všech nehod) staly na neosvětlených přechodech pro chodce.
Pro představu, 2x více dopravních nehod na přechodech (8) způsobí řidiči pod vlivem alkoholu, více než 6x více dopravních nehod (26) „si chodci způsobí sami“ (většinou pod vlivem alkoholu) a téměř 11x více nehod (43) se stane na přechodech řízených semafory, které v době nehody fungovaly!
V žádném případě nechceme popírat, že i tak se jedná o tragické číslo. Je však třeba jej chápat v kontextu.
Jak správně svítit?
Jak píšeme už v úvodu této stránky – cílem je svítit účelně – tedy pouze tam, kde je to potřeba a pouze tehdy, kdy je to potřeba. Vždy je také nutné volit správný druh světla – tedy jeho teplotu a intenzitu.
Osvětlení venku
Lampy veřejného osvětlení by měly být umisťovány do vodorovné polohy, zdroj světla by měl být „zapuštěný“ v samotné lampě s rovným čirým krycím sklem. Samotné svítidlo by mělo být prachotěsné, aby do něj nemohl vnikat hmyz.
V řeči čísel:
U veřejného osvětlení Ministerstvo životního prostředí doporučuje používání zdrojů světla o teplotě 2200 K a nižší – pro použití v noci je ideální 1800 K a méně (světlo je až oranžové). Zcela nevhodné je osvětlení o teplotě 4000 K a více (denní a studená bílá).
Intenzita osvětlení na chodníku/silnici pak dostačuje 2 luxy, pro zvýšené pohodlí maximálně 10 luxů. Vyšší hodnoty jsou již zbytečné a nepřináší zvýšený užitek.
Podrobnější informace můžete nalézt na webu Světelnéznečištění.cz:
Vídeň (Rakousko)
Po 22. hodině dochází ke zhasínání každé 2. lampy, zbytek osvětlení se tlumí na 50 %.
Veletiny (okr. Uherské Hradiště)
Většina obce je pokryta veřejným osvětlením s vodorovným svítidlem s rovným sklem a se sodíkovými výbojkami. Nově instalované LED osvětlení využívá teple bílých až žlutých LED diod o teplotě chromatičnosti 2200 K, které jsou šetrné k životnímu prostředí.
Ludkovice (okr. Zlín)
Na noc se veřejné osvětlení v obci zhasíná.
Osvětlení doma
Ve vnitřních prostorách s ohledem na aktuální úroveň vědění odborníci doporučují osvětlením napodobovat přirozený cyklus slunce na obloze.
Přes den je tedy vhodné svítit neutrální denní bílou spíše u stropu směrem vzhůru, aby byla místnost osvětlena odrazem od stropu a byl tak napodobován „přirozený jas oblohy“.
Večer je dobré svítit již teplým bílým světlem přibližně ve výšce očí, účelně tam, kde je to nutné. Intenzita světla by neměla být přehnaně vysoká.
Před spánkem je vhodné svítit již „od země“, velmi teplým oranžovým světlem, což napodobuje sezení kolem ohně – něco, co naši předkové dělali před spánkem po tisíce let. V tomto období se vyhýbejte také zdrojům modrého světla jako jsou monitory, televize nebo mobilní telefony. Pokud už s telefonem potřebujete pracovat, využívejte funkcí jako tmavý režim (změní vám barvy na tmavší) a noční režim (zbarví vám displej do červena) – modré světlo totiž našemu tělu podvědomě říká, že je den a musí běžet „naplno“.
Na svícení (nejen) uvnitř je u nás odborníkem Hynek Medřický, který se problematice světelného znečištění intenzivně věnuje. Více informací o svícení v interiérech naleznete zde:
V řeči čísel:
Přes den svítit „denní bílou“, přibližně 4000-5000 K. Doporučujeme využívat LED žárovky označované jako „plnospektrální“ – vydávají totiž záření velmi podobné tomu slunečnímu a obsahují (narozdíl od běžných LED žárovek) i vlnové délky azurové barvy, která pomáhá v těle řídit cirkadiánní rytmus.
Večer je dobré volit žárovky s teplou bílou, ne více než 2700 K.
Před spánkem volte zdroje světla s nízkým jasem a teplotou méně než 2000 K.
Příklady špatného svícení
Tomu jak nesvítit se aktivně věnujeme, proto máme spoustu příkladů „jak to nedělat“. Abychom neprodlužovali toto už tak dlouhé čtení, věnujeme se těmto příkladům špatného svícení na samostatné stránce.
Obtěžuje vás špatně svítící veřejné osvětlení? Svítí vám lampa „až do postele“? Návod co s tím najdete u kolegů z webu BíléSvětlo.cz