Už jsme si tedy řekli jak je to s intenzitou světla i s jeho teplotou, resp. barvou. Teď přichází na řadu poslední část – z čeho se světlo skládá.

Možná si ještě ze školy pamatujete pokus, kdy jste vzali skleněný hranol a s jeho pomocí si rozložili sluneční světlo na duhu – na barevné spektrum. Bílé světlo jste tak rozložili na všechny jeho složky = barvy = vlnové délky.

Tu samou věc můžeme také udělat se světlem umělým. Ať už pomocí hranolu, nebo třeba pomocí zařízení jménem radiospektrometr, který nám dokáže onu „duhu“ vykreslit do grafu a ukázat nám, které „barvy“ (vlnové délky světla) je v daném světle víc, a které míň.

Proč je spektrum zdroje světla důležité?

Asi vás napadá právě tato otázka. Když se v nočním prostředí chceme zbavit modrého/studeného světla, jak píšeme v článku o světelném znečištění, tak nám přece stačí používat svítidla s teplejším světlem, ne?

No a tady je háček. Znáte pořekadlo: „Když dva dělají totéž, není to totéž.“? Něco podobného platí i u zdrojů světla. Uveďme si ale konkrétní příklad.

Níže najdete příklady dvou svítidel, která mají teplotu světla 5000 K. Na vodorovné ose máme vyznačeny vlnové délky (zjednodušeně barvy světla) a hodnota na svislé ose nám ukazuje jak silná daná složka (barva) je.

Jak můžete vidět, i když je teplota světla stejná, tak barvy (vlnové délky), které dané světlo obsahuje, jsou jiné.

Graf vlevo nám ukazuje sluneční světlo v pravé poledne. Jde vidět, že všechny barvy jsou zastoupeny přibližně stejně. Jsou pouze dvě výjimky – v pravé části grafu spektrometr „vidí“ částečně i do infračerveného spektra (infračervené záření nevidíme, ale vnímáme jej jako teplo) a v levé části grafu množství světla rychle slábne u syté modré až fialové.

Graf vpravo nám ukazuje světlo LED diody s označením „denní bílá“. Jak můžete vidět, oproti slunečnímu světlu chybí velká část červené a fialové, naopak je zde daleko silnější modré světlo.

Můžeme si ukázat ještě jeden příklad, tentokrát si ukážeme dva zdroje světla o teplotě 2700 K.

Na levém grafu můžete vidět spektrum „obyčejné“ žárovky. Za povšimnutí doporučujeme především levou část grafu a absenci silnějších modrých vlnových délek. Jde zde také krásně vidět důvod, proč byly tyto žárovky zakázány – většinu záření totiž vysvítí v infračerveném spektru, tedy jako teplo.

Na pravém grafu pak můžete vidět spektrum LED žárovky s označením „teplá bílá“. Jak je patrné, i když vydává světlo o stejné teplotě, vydává znatelně větší množství modrého světla než obyčejná žárovka. Proti ní ale naopak vydává minimum záření ve formě tepla.

Co to pro nás znamená?

Jak jde vidět, pokud se chceme v nočním prostředí zbavit (nebo alespoň omezit množství) modrého světla, bohužel si nevystačíme pouze s pohledem na jeho teplotu. Musíme se také zabývat jeho složením.

Právě v tomto ohledu byly výborné „staré“ sodíkové lampy veřejného osvětlení. Důvod byl prostý – díky tomu, že zdrojem světla byl sodík, tak tyto lampy vydávali pouze oranžové světlo a žádné jiné. Proto byly také šetrnější k prostředí (navzdory vyšší spotřebě elektřiny). Spektrum sodíkové výbojky si můžete prohlédnout níže.

Nejblíže tomuto druhu světla jsou tzv. PC Amber LED, které se ale bohužel nedaří tak rychle šířit, jak by bylo třeba.